Naše první úroda.Tak už to je asi 9 měsíců, co bydlíme v našem novém domě. Prožili jsme v něm první zimu, která nebyla zrovna mírná, a také první vedra. Je tedy asi už načase, abych zhodnotil, jak se opravdu žije v naší "dřevostavbě", v čem nás nadchla, v čem zklamala a co bychom příště udělali jinak. Možná to pomůže lidem, kteří právě řeší dilema, jestli dřevo nebo cihly, kolik tam dát tepelné izolace, zda jít do té pekelně drahé vzduchotechniky atd.
Nejprve tedy něco o té vzduchotechnice. My jsme zvolili komplet systém od firmy Atrea, který se skládá z 615-litrové nádrže IZT SN-615 a vzduchotechnického rekuperačního agregátu Duplex RK2. V zimním období tento systém pracoval hezky potichoučku v tzv. rovnotlakém režimu a v pohodě stíhal větrat a v domě jsme měli krásně teploučko (rád chodím doma naboso). Okna jsme neotvírali, systém sám přes filtry větral buď automaticky každou půlhodinu nebo na přání z kuchyně nebo z WC. V domě díky filtrům nebylo nikdy cítit "kvalitní topení" sousedů ze staré zástavby, naproti tomu jsme v domě měli až moc suchý vzduch (i prádlo schlo neuvěřitelně rychle), něco kolem 30% rel. vlhkosti. To je však známá nevýhoda rekuperačního větrání. Totiž, čím je vzduch teplejší, tím pojme více vlhkosti. Ventilátory tedy v zimě pumpují do domu suchý mrazivý vzduch zvenku a ten vlhčí teplý vzduch zevnitř zase pumpují hned ven přes rekuperátor, kde se ochlazováním vnitřní vlhkost mění na kondenzát odváděný do odpadu. Aby se tento efekt omezil, agregáty Duplex mají navíc tzv. cirkulační okruh pro vytápění, kdy se přes zabudovaný radiátorek neprohání jenom čerstvý vzduch zvenku, ale i ten již ohřátý zevnitř. Duplex tedy buď ze "špinavých místností" automaticky nebo na přání větrá (a to pěkně rychle), nebo na povel prostorového programovatelného termostatu (v obýváku) cirkuluje vzduch z "čistých místností" a tím topí. I toto zlepšení ale problém zcela neřeší, uvažujeme tedy o rozšíření našeho Duplexu o zvlhčovač vzduchu. Jinak ale se zimním chováním domu jsme naprosto spokojeni a kromě toho suchého vzduchu, není co bych tomu vytknul.
Máme ale už za sebou i pár opravdu horkých dní. Jak je to tedy z "dřevostavbou" v létě? Nebude se přehřívat? No, ta naše se (ťuk-ťuk na dřevo) nepřehřívá, tedy alespoň pokud to porovnám se zděnými byty ("poctivá" cihla bez zateplení), kde jsem bydlel předtím. Tam bylo fakt na chcípnutí, po pár dnech to do sebe vždy nabralo teplo a pak už nic nepomohlo. Mohli jsme větrat celou noc a vůbec nic se nestalo. A to ani nemluvím o našich sousedech z podkrovních mezonetů, tam to někteří vyřešili až klimatizací. Podkroví v našem domě se tak hrozně nepřehřívá. Je tam sice výrazně tepleji než v přízemí, zajímavé ale je, že podkrovní šatna bez oken je skoro nejstudenější místnost a to je na jižní straně! Vypadá to tedy tak, že 40cm izolace pod těžkou "betonovou" střechou dělá své. Mělo by tedy stačit přidat pořádné stínění na střešní okna, hlavně ta jižní a situace by mohla být ještě lepší. Co je však na "dřevostavbě" super (a to můžu potvrdit), je to, že večer stačí otevřít okna a dům se díky nižší tepelné akumulaci opravdu rychle ochladí. No ano, v létě větráme okny, borci od Atrei nám přes několik urgencí stále ještě neoživili serva ovládající zemní registr (bylo tam vadné relé) a nemůžeme tedy stále vyzkoušet chlazení domu cirkulací přes studenou zem, do systému to stále díky jednomu nefunkčnímu servu přisává horký vzduch zvenku.
Přístřešek nad terasou funguje přesně tak, jak nám to vypočítal chytrý software. V zimě je díky nízkému slunci i přízemí krásně prosluněné, v létě nám to pěkně stíní jižní stranu domu. V přízemí je tedy v létě docela chládek, dočasný problém je pouze s okny na západ, kde zatím není plánovaná pergola chránící dům před večerním sluncem.
Teď by to asi chtělo shrnout důležité parametry našeho domku. Takže, dům je postaven na cca 10% jižním svahu; zastavěná plocha i s garáží je cca 100m2, pokud připočítáme i podsklepenou L-kovou terasu, tak to je 139m2. Vytápěná obytná plocha (přízemí a podkroví bez garáže, půdy a sklepa) je asi 130m2.
Skladba vnějších stěn je ve směru zevnitř ven následující: sádrovláknitá deska (12mm Rigidur; unese to i těžké kuchyňské skříňky) - 4cm silná instalační mezera pro kabely a vodovodní trubky), vyplněná minerální vatou - parozábrana (nepropustná fólie) - 12cm silný prostor pro nosné trámy 12x6 cm, vyplněný opět minerální vatou - OSB deska - 14cm fasádního polystyrenu - perlinka a silikátová fasáda. Celkem tam je tedy 30cm tepelné izolace.
Vnitřní stěny jsou jednodušší: Rigidur - 12cm prostor pro nosné trámy 12x6cm, vyplněný vatou - Rigidur. Několik málo nenosných stěn je slabších, je tam pouze 6cm vaty mezi trámky 6x6 cm.
Skladba střechy a stropního panelu mezi podkrovím a půdou je podobná vnějším stěnám, je tam ale celkem min. 40cm minerální vaty a místo těžkého Rigiduru mnohem lehčí sádrokarton. Podlaha v přízemí je od základové desky odizolovaná 20cm polystyrenu.
Zvukově se náš dům chová docela normálně. Díky dobré skladbě zdí (instalační mezera přerušuje i akustické mosty) a trojsklům v oknech prakticky nevíme co se děje venku. I zvukové tlumení vnitřních zdí je podobné tomu, na co jsme byli zvyklí z bytu. Akorát u lehké "dřevostavby" počítejte s lepším přenosem vibrací. Např. když někdo bouchne těžkými vchodovými dveřmi, nebo v podkroví spadne něco těžšího na zem, projede celým domem slabounká vibrace.
Tady bych ale uvedl hned dvě věci, co bych příště udělal jinak: Za prvé, anhydritem (nebo betonem) bych nechal vylít celou podlahu v podkroví, nejenom koupelnu a WC, což by mohlo omezit vibrace od pádů těžkých předmětů. Za druhé, sádrokartonový podhled nad velkým prostorem v obýváko-kuchyni funguje jako ozvučná deska, což tedy mohl projektant domu předvídat. Chtělo by to tedy prázdný prostor mezi podhledem a stropními trámy vyplnit např. minerální vatou. Zde by možná pomohlo nechat tam pár děrami nafoukat nějakou foukanou izolaci. Není to ale nic kritického, prostě jenom naše nad námi běhající dětičky slyšíme o trochu lépe než běhající dětičky sousedů nad námi v předchozím bytě (betonové stropní panely). Řešit to tedy asi nebudeme.
No a centrální mozek nám už sesbíral nějaká použitelná energetická data. Jak jsem psal předminule, jeho jediná práce je zatím sledování stavu topných spirál v našem IZT. Z podrobného denního výpisu jsem vybral měsíční souhrny a sestavil následující tabulku:
--------------------------------
Měsíc TS1 TS2 Qcelk. Qtop.. tavg
..... [h] [h] [kWh]. [kWh]. [°C]
--------------------------------
*Odhad
10/08 --- --- ------ (0270) +8,5
11/08 --- --- ------ (0680) +4,4
12/08 --- --- ------ (1000) +1,0
--------------------------------
*Naměřená data
01/09 422 000 2090,0 1550,0 -3,6
02/09 297 178 1546,5 1000,0 -0,4
03/09 223 216 1327,6 0790,0 +4,2
04/09 092 092 0554,5 ------ ----
05/09 087 087 0524,5 ------ ----
--------------------------------
Druhý sloupec TS1 obsahuje počet hodin, kdy topila 1. spirála (4kW), třetí sloupec TS2 ukazuje hodiny protopené 2. spirálou (2kW). Čtvrtý sloupec Qcelk ukazuje vypočítané měsíční spotřeby (Qcelk = TS1[h] x 4[kW] + TS2[h] x 2[kW]) v kWh. Tato energie se ale spotřebovává nejen na topení, ale i na ohřev teplé vody (TUV). Protože v dubnu a květnu se už prakticky netopilo, dá se říct, že naše rodina spotřebuje průměrně Qtuv = 540kWh měsíčně na ohřev TUV. Pátý sloupec Qtop tedy obsahuje odhad energie spotřebované pouze na topení, což jsou údaje ze sloupce Qcelk snížené o 540kWh.
Domovní centrála běží od začátku tohoto roku, k dispozici mám tedy údaje od ledna. Naše topná sezóna však začala už v říjnu. Co s tím? Nechce se mi čekat do konce tohoto roku na přesné výsledky. Zkusím tedy tak trochu vařit z vody a udělám odhad. Na čtverečkový papír jsem si vynesl, závislost Qtop na průměrné měsíční teplotě tavg, uvedené v šestém sloupci. Měla by to být závislost přibližně lineární. Ty 3 body, které mám k dispozici, jsou opravdu jakž-takž v přímce, tak jsem tu přímku na ten papír nakreslil a z ní pak vyčetl předpokládané protopené energie pro průměrné teploty v zimních měsících minulého roku. Vím, je to zjednodušení jak sviňa, takže výsledky je potřeba brát z rezervou.
Celkem jsme tedy protopili přibližně 5290kWh, což po vydělení vytápěnou plochou 130m2 dává přibližnou hodnotu 40kWh/m2 ročně. Je to málo nebo hodně? Pro mě to je dost, já jsem chtěl dosáhnout hodnot někde mezi 25 a 30 a čekal jsem, že tak nadstandardně zaizolovaný dům má šanci, navíc když ani termovize neodhalila žádný velký tepelný průser. Jen tak pro srovnání, pasivní domy (EPD) musí mít tuto magickou hodnotu maximálně 15, nízkoenergetické domy (NED) max. 50. V pohodě tedy splňujeme tu normu pro NED, já jsem chtěl ale být blíže tomu EPD.
Takže toto je tak trošku, ale opravdu jen trošku, zklamání, ale... v parozábraně mezi podkrovím a půdou je zatím veliká díra pro budoucí nerez komín, takže účinnost rekuperace je tím snížená a taky tudy mohlo utíkat dost tepla, zatím nemáme instalované vakuové solární kolektory, které mají tu moc snížit spotřebu energie i na vytápění, dům jsme tuto zimu vytápěli opravdu vydatně a hlavně, nejsem si vůbec jistý, zda má nějaký smysl honit se za nějakou "papírovou" hodnotou. K těm mezím pro EPD (15kWh/m2 ročně) a NED (50kWh/m2 ročně) mám totiž dvě velikánské výhrady.
1) Nikde nejsou definované podmínky, za jakých se má těchto hodnot dosáhnout. Ve stejném domě bude mít zásadně jinou spotřebu energie rodina, která má ráda studený odchov s chozením ve svetrech a teplých ponožkách a rodina zvyklá na teploučko. Jinou spotřebu energie na topení bude mít malá rodina, která vaří málo a sama o sobě topí méně než velká rodina, která bude žhavit varnou desku nebo troubu od rána do večera a její členové budou vyzařovat celkem více tepla. Pokud vím, tak tepelné ztráty žárovek, varných desek, počítačů atd. se do těch magických hranic pro energii na vytápění v EPD a NED nezapočítávají. Započítává se to pak až do hranic celkové spotřeby nebo spotřeby jakýchsi primárních energií. Myslím, že se pak lehce může stát, že jedna rodina bude to EPD nebo NED mít a jiná rodina utře a to vše ve stejném domě.
2) Těmito konstantními hranicemi jsou silně znevýhodněné menší domy před těmi velkými a to kvůli číslu, kterému se říká poměr plochy obálky domu k obestavěnému prostoru, tedy n = S/V (někdy se to uvádí i recipročně). Zatímco u obálky domu chceme, aby její plocha byla co nejmenší, protože každým jejím čtverečkem utíká jisté množství tepla, tak u obestavěného prostoru si přejeme, aby byl co největší, abychom měli co nejvíce prostoru pro život v domě. Chceme tedy aby výše zmíněný poměr byl co nejmenší. Pro zjednodušení si představme krychlový dům. Pak poměr S/V = 6/a, kde a je délka hrany krychle. U kvádrovitého domu bude tento poměr 2/a+2/b+2/c, kde a, b, c jsou opět délky hran. Je tedy jasné, že čím větší budou rozměry domu, tím příznivější bude výše zmíněný poměr.
Jednoduchý, trošku za vlasy přitažený, ilustrační příklad:
Představme si jednoduchý dvojpodlažní dům s plochou střechou o půdorysu 7 x 16 m a výšce 6m. Pro jednoduchost zanedbáme tloušťku stěn a obytná plocha tedy bude 224m2. Velikost plochy obálky bude 500m2. Je to EPD, takže na vytápění každého m2 obytné plochy bude potřeba např. 14kWh ročně, což dělá 14x224 = 3136kWh celkem a každým m2 obálky potom ročně uteče 3136/500 = 6,27kWh.
Řeknete si ale, že nepotřebujete tak velký dům, že chcete poloviční, ale úplně stejně zaizolovaný. Bude tedy mít půdorys 7 x 8 m, výšku stejnou, takže obytná plocha bude 112m2 a velikost plochy obálky bude 292m2. Izolace bude stejná, takže každým m2 obálky každý rok uteče opět 6,27kWh, což dává 6,27x292 = 1831kWh celkem na dům a rok. Po vydělení velikostí obytné plochy, tedy 1831/112 ale vyjde 16,3kWh/m2 ročně a podmínku pro EPD tedy nesplníte.
V prvním případě za vytápění příliš velkého domu zaplatíte skoro dvojnásobek, ale může Vás hřát dobrý pocit, že máte pasiv. Rozdíl je sice minimální, ale ukazuje, proč se např. v Rakousku staví školy, školky a velké administrativní budovy v EPD standardu. Pro tak velké budovy to je totiž díky výše zmíněnému principu mnohem jednodušší než u malých RD.
Neměly by tedy energetické hranice pro EPD a NED být odstupňované podle velikosti domu a hlavně, neměly by být přesně definovány podmínky, při jakých se to má měřit? Což takhle definovat EPD např. takto: EPD je dům, kde přes každý m2 plochy jeho obálky utečou max. 3W při rozdílu vnitřní a vnější teploty 30K. NED by pak mohl mít toto maximum např. 8W.
Ono by nám to mohlo být úplně jedno, nejdůležitější ukazatel je stejně nakonec to, kolik vám uteče chechtáků z peněženky. Problém ale je, že už i u nás jsou na tyto papírové hranice vázány různé jakoby-zelené dotace. Je tedy možné, že váš soused, který bude mít dům naprosto stejně zaizolovaný jako vy, ale dvakrát, třikrát větší, na tu dotaci dosáhne, kdežto vy se svým skromným domkem a poloviční spotřebou energie budete mít smůlu. Jak to souvisí s udržitelným rozvojem, nevím.
