5.6. 2009, Pozdní jarní příspěvěk

Celé letošní jaro bylo ve znamení chystání domu ke "kolaudaci", takže jen co se oteplilo, přijeli Katčini rodiče, aby nám pomohli. Asi nejtěžším úkolem bylo zprovoznění garáže, neboť použitelná garáž i s příjezdovou cestou byla nutnou podmínkou k udělení souhlasu s užíváním stavby (opravdová kolaudace se provádí pouze u staveb se stavebním povolením; pokud stavíte na ohlášení, tak po dokončení domu dostanete jenom souhlas, což je lepší, neboť to nemá lhůtu pro nabytí právní moci). Ještě před příjezdem tchánovců jsem dokončil stěnu oddělující garáž od domu. Z vnitřní garážové strany tam po Artexe zůstaly pouze dost ledabyle nabouchané rigidurové desky. Některé z nich jsem musel ještě několika šrouby jakž-takž dorovnat, pak jsem všechny spáry vytmelil, zabrousil a celou stěnu jsem vybílil. Výsledek sice není perfektní, ale času bylo málo a je to jenom garáž, ne? K vybílené stěně jsem pak přistavil a přišrouboval 2 nové plechové regály, které jsem okamžitě zaplnil nářadím a všelijakými dalšími krámy. Něco jsem pak ještě vyhodil, něco jsem přetransportoval na půdu a stavební sklad a neuvěřitelný nepořádek se pomalu přeměnil na něco, co vypadá jako použitelná garáž. Podlaha oné místnosti je sice zatím tvořena hrubým betonem základové desky domu, stavebnímu úřadu to tak ale stačí. Vytvoření finální podlahy jsem tedy přesunul na neurčito a přiřadil tomu dost nízkou prioritu.
Tak, do garáže se už vejde auto, teď jen, jak tam to auto dostat. Hrubý štěrk, kterým jsme vysypali příjezdovou plochu před domem, není zrovna optimální a běžné neofroudové auto nemá moc šancí se po něm vyškrábat na silnici (máme tam asi 10% svah). Jednou jsem to zkusil a pak jsem musel přední kola podkládat prkny, abych se vůbec na tu silnici dostal. Dlouho jsem si lámal hlavu, jak to tedy provizorně vyřešit a jak provizorně vyřešit mírný protisvah před garážovými vraty (ochrana před přívalovým deštěm), až mi došlo, že nejjednodušší prostě bude vykašlat se na všelijaká provizoria a rovnou tam položit betonovou dlažbu. Vybrali jsme si jeden typ od Best-u, který má mezi jednotlivými kvádry mezery pro štěrk nebo zatravnění, aby se voda ze silných lijáků ztrácela už cestou dolů k domu.
Nastoupila tedy rodinná brigáda (tátové a na jeden den i bráška) a za 4 dny bylo položeno. Nejprve jsme na jedné straně příjezdové cesty usadili a mírně podbetonovali obrubník (s druhou stranou máme jiné plány). Pak jsme před garáž nechali dovést a rozhrnout jemný štěrk, který jsme takovým tím motorovým skákadlem udusali do roviny. Na tu rovinu jsme položili dlažbu a spáry jsme vysypali opět tím jemným štěrkem. Každou dlaždici na druhém kraji bez obrubníku bráška uložil do betonu. Jo a taky do nejnižšího místa dlažby v plynulém přechodu mezi svahem pozemku a protisvahem před vjezdem do garáže jsme do betonu uložili odtokový žlábek s ocelovou mřížkou navrchu. Ten by měl zbylou vodu, která se neztratí spárami mezi dlaždicemi, odvézt do vsakovací díry, vykopané kdysi před garáží a vyplněné hrubým štěrkem.

Další ožehavým bodem bylo dokončení technické místnosti. Kus stěny v okolí el. rozvaděčů a potrubí zemního registru ještě nebyl vůbec vyplněn vatou a zaklopen. Úkol tedy zněl jasně: vyplnit vatou a zaklopit, což jsme tedy i udělali. Kolem VZT trubek zemního registru (tam, kde jdou podlahou do země) jsme z ocelových profilů udělali jednoduchou konstrukci a opláštili opět rigidurem. Část tohoto opláštění jsem nechal rozebiratelnou, kvůli případnému čištění registru. Pak se to vše zatmelilo, vybílilo, vymalovalo na modro a u podlahy jsem nalepil a vyspároval obrubu z dlaždic. Konečně jsme mohli dát i pračku na její trvalé místo, právě před kryt zemního registru.

Ke "kolaudaci" toho už chybělo relativně málo. Poopravil a dodělal jsem provizorní schůdky ke vchodovým dveřím, tak aby byly podle normy a aby měly zábradlíčko. Udělali jsme zábradlí na terase nad vchodem do sklepa, z dřevěných hranolů a zbytku tropického dřeva jsme vytvořili futra a práh dveří do sklepa a z palubek podbitých Z-kem z dřevěných hranolů jsme zbouchali konečně i ty sklepní dveře. S tím mi přijel pomoci i švagr, takže to bylo docela rychle hotové.

Poslední den před kolaudací jsem ještě prošel kolem domu, odstranil všechny venkovní žárovky a všechny kabely, koukající z fasády, jsem obalil samovulkanizační páskou. Stejný postup jsem uplatnil i na všechny žárovky a kabely v koupelnách a WC. Jako poslední věc jsme s Katkou už za tmy ze starého dřevěného žebříku (toho, co jsem kdysi vyrobil z jedné velké palety) a pár prken z hromady od sousedů zbouchali provizorní a poměrně bezpečný příchod (schody by bylo silné slovo) ke sklepu.

Ve čtvrtek, 21. května kolem půl jedenácté před naším domem zastavila dvě auta s delegací, tvořenou šéfem stavebního úřadu v Černošicích, paní, co tam má na starosti Třebotov a panem starostou. Nejprve se prošli po pozemku, koukli do všech šachet i do žumpy, zkontrolovali, zda všechny díry hlubší jak půl metru mají zábradlí a pak se šlo dovnitř. Tam našli jediný nedostatek - v koupelnách nebyla nainstalovaná světla. U kávy a chlebíčků (jak jinak) byl sepsán protokol s tím, že kýžené povolení dostanu po předložení fotek koupelen se světly do vlhka. No spadl mi obrovský balvan ze srdce.
O následujícím víkendu jsme koupili a nainstalovali dvoje světla s krytím IP44 a v úterý jsme to povolení užívání domu opravdu dostali. Ve středu nám pak na obecním úřadě přidělili adresu a ve čtvrtek jsem na katastru podal změnu stavby na dokončený RD.

Všem pomocníkům tedy opět velmi děkuji, bez Vás bychom to opravdu nezvládli.

Protože jaro vypuklo v plné síle, provedli jsme také dva zahradní experimenty s cílem zjistit, jak úrodná je původní zemina. Nechat vozit drahou zeminu odjinud se mi opravdu nechce. Máma/babička si tedy vzala naše holčičky a spolu zryly kousek pozemku, kam potom zasadili hrášek. Hrášku se opravdu daří, tak se už všichni těšíme na první úrodu.

Druhý experiment měl zjistit, jak se bude dařit trávníku (hřišťová směs). Na svahu k terase jsme tedy rozházeli (jen tak by oko, rukou) nejprve hnojivo a pak tu travní směs. Pak jsem to celé přehrabal hráběmi a zalíval a zalíval. No a tráva nám opravdu roste. Teď už je i mnohem hustší než na následujícím obrázku.

Protože naše domovní centrála už nasbírala nějaká použitelná data, lze udělat přibližnou kalkulaci spotřeby tepla našeho domku. O tom ale až příště a slibuji, že na to nebudete čekat tak dlouho, jako na tento příspěvek.