15.1. 2009, Termovize a jiné zimní radovánky

Když jsem psal nadpis posledního listopadového příspěvku tak to jsem ještě netušil, co nás čeká v lednu. A netušil jsem ani, že náš nový domek projde hned tuto zimu takovým křestem mrazem. Zatím se drží a snad to tak i zůstane.

Ale popořádku - co zajímavého se přihodilo od minule? Myslím, že to lze shrnout do pěti bodů: vzduchotechnici, vánoce, dokončení a kolaudace našich elektropřípojek, začátek stavby centrálního mozku domu a hlavně termovize. Vezmu to odzadu, od toho nejzajímavějšího.

To takhle jednoho dne kolega kamarád povidá: "Táta má ve firmě zahálející termokameru. Co kdybychom si ji půjčili a podívali se na ten tvůj domek?" No neberte to, taková nabídka prostě nešla odmítnout. Chvíle velkého testu nadešla předevčírem dopoledne, podmínky byly skvělé, uvnitř 22, venku -8, pouze vlivem různých okolností jsme na ten test neměli tolik času, kolik by to chtělo. Ta kamera je už trošku starší model, chvilku jí vždy trvá, než se obraz ustálí a ještě ke všemu se musí ručně zaostřovat (nevím, zda termokamery mohou mít autofokus). Takže projít celý interiér a podívat se opravdu všude chce několik hodin. Tolik času jsme neměli, tak jsem to jen proběhl, prohlédl místa, zavánějící nějakým tepelným průšvihem a hajdy ven. No a jak to dopadlo ukazují následující tak trošku psychedelické obrázky (vybral jsem ty nejzajímavější) s krátkými komentáři. U každého obrázku je i barevně-tepelná stupnice, na které lze vyčíst, jakou teplotu zobrazuje která barva.

Toto je první obrázek z naší kuchyně. Je tam vidět naše malá Markétka, kterou právě Katka zvedá z přebalovadla, ještě teplé přebalovadlo, rozpálený kávovar a rychlovarka, ohřáté okolí těchto spotřebičů, lze vytušit dřevěné konstrukce, skryté za rigidurovými deskami, a hlavně studenější rohy a rámy oken. Ne nadarmo se říká, že je lepší mít jedno větší okno, než několik menších. Na tomto a dalších obrázcích je jasně vidět proč.

Tady je zajímavý takový ten studenější flek nahoře napravo od digestoře. Takové flíčky jsem našel i na dalších obrázcích, nejedná se ale o nic hrozného, jsou to elektroinstalační krabičky, obsahující zapojení ovládání venkovních rolet. Z venkovního prostředí do každé z nich vede husí krk s kabelem k motoru rolety, no a ten husí krk není v některých těch krabicích dobře utěsněn. No problemo, až budu dělat centrální ovládání rolet a budu se v těch krabicích vrtat, montážní pěna vše napraví.

Takto teploučko máme v koupelnách, konkrétně tento obrázek je z té horní, kterou ohřívá i vzduchový rozvaděč, zalitý v podlaze, ale o tom už jsem psal minule.

Takto zase vypadají střešní okna zevnitř. Není to tak hrozné, jak jsem se bál. Totiž, mezi Rigidur a krovy se v okolí Veluxů vešlo jen velmi málo izolace a čekal jsem tedy horší výsledky. Obrázek pochází z dětského pokoje (to jste ale asi poznali sami) a navíc je zajímavý tepelným odrazem naší Agátky. Jojo, sklo kromě viditelného světla odráží i část toho neviditelného, infračerveného. Také si všimněte naprosto jasného tepelného rozdílu mezi obyč dvojsklem ve Veluxu (GZL) a trojskly ve svislých oknech.

Tak toto je náš největší interiérový tepelný průšvih - dveře na terasu s hliníkovým prahem. Čekali jsme to a na ověření, že v okolí těchto dveří je podlaha fakt studená, jsme termokameru zase tak nutně nepotřebovali. Situace se ale pravděpodobně radikálně zlepší, až dokončíme dlažbu a izolace na terase a práh z vnější strany nějak ošetříme. Takový ten zářící horký flek nalevo přede dveřmi je výduch teplého vzduchu a ty teplejší fleky na skle jsou opět tepelné odrazy kuchyně a lidí v ní.

Tak a jde se ven. Uvnitř to dopadlo dobře, nic nečekaného jsme neodhalili, pouze snad jeden vadný rám okna v pracovně, ale to by mělo jít opravit. Protože venku mrzlo, vypadají i následující obrázky studeně, pouze bych potřeboval od nějakého odborníka (pokud se tu nějaký vyskytuje) vysvětlit, jak to že kamera ukazuje povrchy i v barvách odpovídajících teplotám kolem -18, když venku bylo "jen" -8? Mě napadají jen 3 možnosti:
a) Kamera se špatně zkalibrovala
b) Povrchy jsou studenější než okolní vzduch a ještě se nestihly ohřát
c) Kamera ukazuje nějaký tepelný ekvivalent zachyceného IR záření

Severní strana domu. Zde nejvíce svítí "rozpálené" vstupní dveře i ze studenou jehličnatou vánoční ozdobou (možná, příští zimu obložíme celé dveře jehličím a bude to :-) O špatných tepelných vlastnostech dveří se všeobecně ví, proto je dobré do domu naplánovat i zádveří s druhými interiérovými dveřmi. Na střeše dále svítí komínek odvětrání kanalizační stoupačky a světlovod i s jeho blízkým okolím. Toho jsem se bál a potvrdilo se to. Jak se totiž Artexa na ten světlovod vykašlala a musel jsem ho tam dodatečně dodělávat, nešlo to už hezky obložit vatou a trochu tepla tam teď utíká. I sníh kolem toho světlovodu taje rychleji.

Na severním obrázku je ale vidět i první a naštěstí jediný nečekaný problém. Nalevo od vstupních dveří nám utíká teplo z technické místnosti na rozmezí spodní a vrchní stavby. Protože je toto rozmezí oddělené od interiéru 20cm podlahového polystyrénu, tak to bohužel vypadá na porušenou parozábranu a únik teplého vzduchu. Pokud si pamatujete, tak ta technická se rozkopávala kvůli přeložení zemního registru. Došlo při tom i k poškození parozábrany a vypadá to tak, že přes všechnu snahu se to úplně opravit nepovedlo. Co s tím, nevím. Možná by tam šlo přes dilatační mezeru mezi stěnou a podlahou nějakou delší tenkou trubičkou vystříkat pixlu montážní pěny. Třeba by to pomohlo.

Jižní strana je v pohodě. Zajímavý je pouze teplejší základ stavby, možná to je zemní teplo a trochu i teplo z domu, ale není to nic významného. Ten "horký" červený bod v základech je vývod ocelové trubky pro nasávání vzduchu z exteriéru do budoucího krbu. Tato trubka je sice v obýváku ucpaná, ale teplo tam asi utíká vedením přes ocelové stěny trubky.

Západ a východ domu jsou bez poruch. To levé spodní okno bylo v čase focení pootevřené, protože Katka na mě skrz něj křičela, že zase vypadla elektrika. To je taková naše sousedská zábava, chodit nahazovat ten společný jistič na sloup.

Tak tato fotečka mě potěšila. Když si někde budete číst o nízkoenergetických a pasivních domech, možná se dočtete, že balkóny by se radši vůbec neměli navrhovat a když už, tak aby měly nezávislou a samonosnou konstrukci, přichycenou k domu jen v několika pevných bodech. Náš balkón jde úplně proti tomuto doporučení, protože ve vzduchu ho drží silné dřevěné stropní trámy protažené z interiéru domu ze stropu přízemí. Měly by tedy tvořit tzv. tepelné mosty a balkón by tedy měl být mnohem teplejší než zbytek domu. No, není tomu tak, je vidět, že ne vše co se píše, musí být nutně pravda.

Pro porovnání jsem sem hodil i pár obrázků od sousedů. Snad se nebudou zlobit, chtěl bych tam totiž vypíchnout pár zajímavostí. Toto jsou naši západní sousedi a na jejich domu jsou zajímavé ty teplejší trojúhelníky na vrcholech štítů a opět teplejší základy. Přemýšlel jsem jak je možné, že jim utíká teplo z nevytápěné půdy a základů. Není to nějaká blbost? Napadlo mě jediné vysvětlení. Oni totiž ty trojúhelníky a základy mají nahozené fasádou tmavší než zbytek domu. Tmavší barva pohlcuje více slunečního záření (i když zrovna bylo zataženo) a tmavší předměty by tedy měly být teplejší. Podobný efekt mohl tedy fungovat i na našich teplejších jižních základech a díky tomuto efektu nelze tedy asi korektně porovnávat domy s různě tmavými fasádami.

Pohled na náš dům v popředí (dřevostavba, ve stěnách 16 cm vaty + 14 cm polystyrénu, ve střeše 40 až 45 cm vaty), dům "A" našich západních sousedů (vápenopískové přesně zděné cihly - Sendwix + asi 16 cm polystyrénu, ve střeše systém nadkrokevní izolace) a dům "B" západních sousedů našich západních sousedů (klasická cihla + 8 cm polystyrénu), střecha izolovaná asi klasicky, možná 20 cm vaty). Z tohoto pohledu vypadá náš dům srovnatelný s domem "A", ale přeci jenom se zdá, že my máme studenější stěny (silnější izolace stěn), dům "A" zase střechu (nadkrokevní izolace). Dům "B" je nejteplejší, ale to může být opět zkresleno faktem, že mají nejtmavší fasádu. Také nevím, zda byly ve všech třech domech srovnatelné vnitřní teploty. Hlavně v domu "B" tou dobou nikdo nebyl, tak lze předpokládat, že tam bylo nejméně teplo a že v "obydleném" stavu by vyzařoval pravděpodobně více.

Na posledním obrázku je domek našeho skoro-souseda ze spodní řady (systém ztraceného bednění vylitý betonem s integrovanou vrstvou polystyrenu, střecha asi klasika). Je vidět, že v našem okolí svítí nejvíce, ale opět, ten domek zatím nemá fasádu a tvárnice ztraceného bednění jsou šedé, takže možná pojmou více tepla ze slunce. Na tomto domku jsou ale vidět větší úniky tepla na pomezí spodní - vrchní stavba a hlavně podívejte se na vyzařování domu ze staré zástavby vzadu napravo. Kvůli tomu jsem si dovolil sem tuto fotku umístit. Tady je naprosto jasně vidět rozdíl mezi starou nazateplenou zástavbou a novými, alespoň klasicky zateplenými domky.

Tak to je, co se týče termovize, zatím vše. Pokud někdo budete mít nějaký zajímavý postřeh nebo budete chtít korigovat moje teorie, klidně se ozvěte do diskuze. S termovizí jsem si hrál poprvé v životě, takže neznám všelijaká úskalí této metody, pokud tedy nějaká existují.

A co jinak? Elektromontážní firma dokončila přeložku VN, nainstalovala novou trafostanici, zrušila starou a hlavně, minulý čtvrtek vše, včetně našich elektropřípojek úspěšně zkolaudovala. Teď by tedy už nic nemělo bránit našim žádostem o připojení do sítě. Ještě před Vánocemi jsem tedy zašel na pokec do obchodního místa ČEZu. Protože jsem tak trochu tušil problémy s vysvětlováním našich elektrických specialit (hezky to popisuje Míra na svém blogu), vybral jsem si radši jedno místo v centru Prahy (dole na Vinohradské). Tam hned za dveřmi se mě snažila jedna slečna nasměrovat k nějaké přepážce. Podle předem promyšlené taktiky jsem na ni vychrlil termíny jako IZT, Duplex, vzduchotechnika, soláry a nízkoenergetický dům. Slečna mírně znejistěla a radši mě hned poslala za místním největším borcem. Musím říct, že se jednalo o hodně ochotného pána, který přesně věděl o čem mluvím, dokonce věděl co je IZT a Duplex. Navíc hned zjistil, že už jsem o zapojení do sítě v Třebotově požádal. Buď jsem musel mít nějaké okno, nebo to musel někdo udělat za mě. Nakonec se ukázalo, že žádost podala už kdysi dávno paní, co nám zařizovala stavební povolení. No paráda, jedna věc se zdála vyřízená, bohužel ale takovou tu tabulku se spotřebiči a jejich příkony nevypsala zrovna "optimálně", podobně jak o tom psal Míra. Podle ochotného pána, jsem tedy měl dvě možnosti buď tu původní tabulku přeplácnout novou z elektrické revize (ta má vyšší prioritu) nebo doložit (např. schváleným projektem domu), že příkon IZT stačí na pokrytí tepelných ztrát objektu. Doma jsem zjistil, že hotová revize elektroinstalací tu tabulku neobsahuje vůbec, takže zbývá poslední možnost. To by však neměl být žádný problém, protože výkon IZT ty tepelné ztráty překračuje trojnásobně.
Na rozdíl od Míry mi však ten pán, a byl si tím naprosto jistý, k žádosti doplnil tarif přímotopný, který se mi zdá výhodnější než akumulační. I když IZT akumuluje a já jsem tedy ten akumulační tarif očekával, ten pán naprosto jasně tvrdil, že k IZT se dává vždy ten přímotopný.

Protože tedy stále ještě nemáme elektroměr, pořád jedeme na provizorní připojení okořeněné sousedskou zábavou "kdo bude první u společného vyhozeného jističe" :-( Abychom to tedy moc nedráždili, IZT stále jede jen na jednu spirálu, kterou ještě v časech zvýšené spotřeby vypínáme. V mrazech mezi -15 a -17, ale už narážíme na hranice výkonu této spirály (4 kW) a systém už nestíhá při současném odběru teplé vody vyhřát interiér na naprogramovaných 23 stupňů. Teplota ale zatím nikdy neklesla pod 21. Jen pro pořádek, noční teplotu jsem už před Vánocemi přeprogramoval na příjemnějších 20 stupňů, protože při těch 22 nám bývalo v noci horko.
Naštěstí si topení mohlo občas, když bylo hezké počasí, i odfrknout. Vliv slunečních paprsků, pronikajících do interiéru přes více prosklenou jižní stranu, byl vždy skoro okamžitě cítit. Termostat pak topení vypnul a IZT si mohlo hromadit energii na večerní koupací nápor.

Asi hodinu po tom, co jsem minulý příspěvek poslal do světa, se mi ozvali velmi očekávaní specialisti na nastavení vzduchotechniky, že následující den jedou ku Praze a že se tedy zastaví. A opravdu přijeli a přivezli si sebou takový veliký obdélníkový trychtýř s malým měřáčkem na vrcholu. Prošli celý dům a proměřili tah všech odsávání a výdechů. Kde to foukalo málo, přidali otáčky ventilátoru a kde to pak zase foukalo moc, přiškrtili přívodní trubku takovou clonou, do které vyvrtali požadovaný počet dírek. Systém teď funguje tak, že si už ani nepamatuju, kdy jsme naposled větrali otevřeným oknem. Výkon jednotlivých výdechů a odsávání se teď pohybuje mezi 40 a 50 m3/h na každý otvor (jenom v obýváko-kuchyni je těch výdechů 5, což dává min. 200 m3/h čerstvého nebo cirkulačního vzduchu) při plném výkonu (ten ale používáme pouze v mrazech). Je to opravdu znát a rekuperačně vyvětrat celý dům je věcí několika minut. Naštěstí i vzduchové filtry v Duplexu se ukazují jako velmi účinné a pokud někdo ze staré zástavby zatopí tak "kvalitně", že to cítíme i u nás na kopci, do domu se to vůbec nedostane.
Bohužel, borci zase ale nestihli doladit serva, ovládající režim zemního registru, takže to si musím zatím ovládat ručně. Teď v zimě to je ale jednoduché, prostě je na nasávání Duplexu připojen zemní registr v klasickém režimu a není to třeba měnit. V létě to ale už musí fungovat, pak to bude náročnější, budou se používat všechny 3 režimy (bez registru, s registrem klasicky a s registrem cirkulačně).