14.5. 2008, Pracovní dovolená aneb "proč dřevostavbu"

Asi jste zaregistrovali, že jsem na blog už dlouho nehodil nějaké novinky. Totiž, jsem teď pracovně na Long Islandu v USA a zmiňuji se o tom jen proto, že se mi to teď hodí do tohoto článku. Já jsem totiž měl včera možnost pořádně si prohlédnout dřevostavbu (v této oblasti snad ani nic jiného neexistuje) po 17 letech intenzivního používání. Ten dům má navíc sklep s nezakrytými stropními dřevěnými konstrukcemi, takže tam bylo vidět, jak to dřevo vypadá v kritických místech, tj. v napojení na betonové základy. Pokud pominu patinu na dřevěné fasádě, tak ten dům vypadá perfektně, nikde jsem nezaznamenal žádnou degradaci použitých materiálů a to i přesto, že amíci berou domy tak trochu jako spotřební zboží a moc se s jejich budováním nemažou.

Protože teď nevím, co se děje na stavbě, zkusím touto cestou alespoň odpovědět na nějaké Vaše komentáře a popsat, i když trochu opožděně, proč a jak jsem se rozhodl pro montovanou "dřevostavbu" (ty uvozovky proto, že to není jen ze dřeva). Možná to pomůže v rozhodování Katce, Petrovi a dalším, kdo čtou tento blog. Upozorňuji, že jde o můj souhrn faktů, které jsem si vybral podle selského rozumu a mých znalostí fyziky z informačního chaosu a často protichůdných tvrzení na Internetu, z rad našeho stavebního dozoru a na základě mých zkušeností. Rozhodně tady nechci nikomu nic vnucovat, berte to, prosím, pouze jako inspiraci pro vlastní dumání.

Pokud si budete pročítat stavební fóra, určitě narazíte na příspěvky od lidí, kteří údajně stavěli dřevostavby v USA a v podstatě jednotně tuto technologii haní. K tomu bych chtěl říct jen to, že v USA se prostě rodinné domy pro stěhovavé amíky moc kvalitativně neřeší, protože nikdo nepočítá s tím, že tam bude bydlet do smrti a už vůbec nikdo neřeší, zda to vydrží i pro děti a to se týká i tamních zděných domů. Vyjímkou jsou asi jen větší rodinná sídla nebo sídla firem a korporací, kde to pak ale s kvalitou vypadá úplně jinak.

O dost jiný přístup k domům máme my, v Evropě, kde se tolik nestěhujeme a k domům nás pojí dlouholetá pouta. Proto také stavební technologie a vůbec urbanistika tady vypadají jinak. S technologiemi to, hodně obecně vzato, vidím asi tak, že na severu převládají domy dřevěné a na jihu (ve středomoří) zděné. Je to docela logické, pokud je někde vedro a v zimě alespoň teplo, je tam nutné stavět těžké, teplo akumulující stavby, aby uvnitř udržely snesitelný chládek. Tepelná izolace tam není důležitá.

Na severu (Skandinávie), kde je většinou kosa nebo zamračeno, staví ze dřeva, protože akumulace tepla tam není tak důležitá jako izolační vlastnosti. Historická tradice tam tedy podporuje stavění lehkých staveb s dřevěnou konstrukcí. Protože Česko je někde uprostřed, podobně jako Německo nebo Rakousko, máme tady mix těžkých i lehkých technologií. Obě technologie jsou tedy u nás opodstatněné, ale obě podle mě potřebují něčím doplnit. Dřevostavbu je nutné chránit před letním přehříváním, např. zesílenou tepelnou izolací, těžkou střešní krytinou (např. betonové tašky), stíněním J a Z strany a aktivním chlazením (např. zemním registrem).

Těžkou (zděnou) stavbu je podle mě třeba tepelně doizolovat i když Vám výrobci cihel budou tvrdit, že ten jejich ...therm splňuje naše přísné normy sám o sobě. Tak za prvé, naše normy nejsou přísné a za druhé výrobcům cihel prd záleží na tom, kolik pak protopíte. Jde jim o to, aby Vám prodali co nejtlustší cihly. Podle mě je mnohem lepší použít cihly tenčí a doplnit je třeba polystyrénem. Pak ale nastává problém, kam s tím polystyrénem. Když bude uvnitř, může být problém s rosným bodem na rozhraní polystyrén-cihla. Když bude venku, což je běžné řešení, bude bránit rychlému vybíjení naakumulované energie z horkého letního dne do exteriéru v chladnějších nočních hodinách. Tady by to chtělo šikovného projektanta, aby Vám navrhl optimální tloušťku zdí a optimální tepelnou izolaci.

Lehká (dřevěná) konstrukce akumuluje málo. Tzn. můžete na ni pověsit tolik izolace, co unese, protože se nemusí v noci vybíjet, ale naopak, ta tlustá izolace bude bránit pronikání tepla dovnitř domu v létě a ven z domu v zimě. Tím se dostávám k dalšímu evergreenu z internetových diskuzí, čímž je tvrzení, že dřevostavby jsou špatné, protože neakumulují teplo. Problematiku akumulace z hlediska letního přehřívání jsme už tady probral, ale jak to je z hlediska zimní tepelné pohody?

Chápu, že akumulace je nutná, pokud topíte v klasickém kotli na tuhá paliva bez elektronické regulace. Tam večer zatopíte a chcete, aby teplo vydrželo až do rána, dlouho po vyhasnutí ohně. Na co je ale dobrá akumulace, pokud používáme moderní elektronicky řízené topící systémy, kde nemusíme vůbec nebo často přikládat? Když navíc každá setrvačnost (akumulace) řízeného systému je pro regulátor problém a potřebuje mnohem složitější algoritmy? Zde mě napadá pouze jeden dobrý důvod a to udržení tepelné pohody při dlouhodobějším výpadku např. el. energie. Není ale potom lepší zabránit rychlému vychládání domu opět mohutnou izolací a dlouhodobé výpadky v dodávkách tepla vykrýt nouzovým zdrojem, jako třeba krbová kamna? Já si myslím, že ano.

Uvědomte si také, že v domě s vysokou akumulací musíte myslet trochu dopředu. Musíte začít topit dlouho před příchodem, jinak vás doma čeká zima. Naopak, musíte přestat topit dlouho před odchodem, jinak naakumulovanou energii nevyužijete.

A ještě jedna poznámka k té akumulaci: moje dosavadní zkušenosti s bydlením se týkají výhradně těžkých zděných staveb, kde ani o jedné nemůžu říct, že by tam byla tepelná pohoda po celý rok. Bydlí se v nich dobře, ale buď v nich je celý rok příliš velký chládek, nebo v zimě teplo a v létě hrozné horko, ve všech se protopí víc než považuji za nutné a navíc jedna, která je vybavená těsnými okny, má v zimě problém se zvýšenou interiérovou vlhkostí, což může vést ke vzniku plísní. To vše nás vedlo k tomu, abychom pro náš nový dům zkusili vybrat něco jiného, něco co by mělo potenciál vytvořit lepší celoroční tepelnou pohodu.

S tou zvýšenou vlhkostí jsem nakousl další oblíbené téma internetových diskutérů a reklamních oddělení výrobců cihel, které se dá vyjádřit jednou okřídlenou větou: "zděná stavba dýchá". Pravděpodobně se tím myslí údajná schopnost zdiva regulovat vnitřní vlhkost a vytvářet příjemné vnitřní klima. Podle mých zkušeností můžu říct: "ano zděná stavba opravdu dýchá, ale pouze když má stará netěsnící okna". Jak se tam dají nová (např. plastová) je po dýchání a plísně jenom kvetou. Pak zbývá jediné: větrat a větrat a drahé teplo okny letí a letí. Tohle ovšem neberte jako zdrcující kritiku zděných staveb, dobře postavená dřevostavba na tom musí být z tohoto hlediska ještě několikrát hůře. Jako optimální se mi pak jeví vybavit utěsněný dům (zděný i dřevěný) řízeným rekuperačním větráním, které by to příjemné klima mělo vyrobit při minimálních tepelných ztrátách.

A co požární bezpečnost? Vždyť dřevo hoří. Na toto téma najdete na Internetu hodně odborných článků a všechny tvrdí asi toto: když hoří dům, tak nejprve vždy hoří vybavení interiéru jako koberce, záclony, závěsy nebo nábytek. To je však ve všech domech stejné. Pokud je požár silný tak, že ohrožuje stavební konstrukci domu, pak je nutná už pouze jediná věc a to, abyste měli dost času na útěk, než se to zřítí. Dřevo Vám dá toho času překvapivě hodně (prý i více než ocel). Nakonec i pojišťovna, u které je náš rozestavěný dům pojištěný, nedělala žádné cavyky a pojistila ho za stejnou cenu jako dům zděný.

Další problém jsem měl s tím, zda dřevostavba vydrží stát dostatečně dlouho a co to vlastně znamená to "dostatečně dlouho". To, co teď řeknu bude znít asi trochu sobecky, ale mě zas tak moc nezajímá, zda tam budou moci bydlet pak i naše děti. Mě bude stačit, aby ten dům vydržel bez větších oprav alespoň pro mě a manželku. Za prvé nevím, zda naše děti vůbec budou chtít v tomto domě bydlet a za druhé, pokud ano, pak určitě budou chtít provést totální rekonstrukci a ta bude u dřevostavby pravděpodobně jednodušší. Pro všechny stavební technologie totiž platí, že dům stárne rychleji morálně než fyzicky. Pro hodně starých zděných domů už i dnes platí, že to nejcennější na nich je pozemek a myslím, že tak to bude i v budoucnu a i pro dřevostavby.

Důležitější než několikasetletá výdrž domu je pro mě možnost ho v blízké době rozšířit, pokud to bude třeba. Dřevostavby lze rozšiřovat snadno, podobně jako zděné domy, pokud je ovšem na to vhodně připravená současná dispozice.

Myslím, že Katka v jednom příspěvku psala o obavě z nárazu auta do dřevostavby. Já nevím, mě to přijde hodně nepravděpodobné, leda, že by ten dům byl hned za chodníkem v prudké zatáčce. Já jsem kdysi spíš přemýšlel o pevnosti dřevostavby z hlediska odolnosti proti vniknutí zlodějů pomocí motorové pily. Je to taky hodně šílená představa. Vlastně ani nevím, proč by tak hlučnou věc dělali a riskovali tak, že si jich někdo všimne, nebo, že se na ně dům pak zřítí, když se do domu dá vlézt mnohem snadněji přes vylomené dveře nebo rozbité okno. Vlastně ani nemusí vědět, že se jedná o dřevostavbu. Jak napsala i Katka, jsou to opravdu šílené představy.

A závěr? Podle mě se nedá říct která stavební technologie je lepší. Každá má své klady i zápory a záleží pouze na vašich osobních preferencích, jakou váhu dáte jednotlivým plusům a mínusům. Pokud si myslíte, že se v domě ze dřeva nebudete cítit dobře, tak stavte z cihel nebo třeba z betonu. Pokud dřevo máte rád/ráda a důvěřujete mu, stavte ze dřeva. Nemá cenu pustit se do záležitosti za X miliónů a pak toho celý život litovat.

A abyste neřekli, tak tady je i jedna jakž-takž čerstvá fotka budoucí kuchyně z konce minulého týdne.

Doufám, že tento týden už konečně ty sádrokartony a rigidury dokončí, dotmelí a dobrousí. Možná začnou i vnější fasádu.