6.3. 2008, Tak jsme přežili Emmu

Minulou sobotu jsem jel zkontrolovat stavbu, zda nám ji Emma neodfoukla. Jen co jsem vyjel na kopec nad Radotínem, do oka mi padlo několik korun stromů, válejících se v poli u Kosoře. Něco hrozného se tamtudy muselo přehnat a to v poměrně úzkém pruhu, asi sedm sousedících stromů to zlomilo jako párátka a vše ostatní to nechalo na pokoji. Začal jsem být zvědavý, jak to bude vypadat v naší Větrné ulici.

I v tu sobotu to tam stále foukalo dost silně. Cítil jsem to i na řízení auta, které mělo docela dost práce se proti tomu větru pohybovat. Pak po vystoupení na stavbě jsem měl problém s pohybem i já. Byla to stále docela síla i když to nejhorší už bylo za námi, z lesů na protější stráni se ozýval neskutečný hukot a lešení kolem našeho domku vydávalo žalostné kvílení, jak se třel kov o kov. Zkusil jsem vlézt do domku, jestli neucítím nějaké pohyby v konstrukci. Jak jsem zavřel za sebou dveře, obklopil mě neuvěřitelný klid, rušený pouze tím kvílejícím lešením. Žádné pohyby jsem nezaznamenal, pouze jsem cítil slaboulinké vibrace v podlaze, když to venku zadulo zvlášť silně. Ty ale mohly pocházet právě z toho lešení. Abych to shrnul, jediná škoda, kterou naše stavba tento víkend zaznamenala, byla převrácená chemická kadibudka.

Tento týden se na stavbě několikrát objevil i předcházející odvolaný stavbyvedoucí se svou partou, aby tam dodělali nějaké svoje resty. Propojili domek s vodoměrnou šachtou a dozdili tu poslední stěnu ve sklepě. Ještě je čeká výměna špatného betonu na jednom místě (viz. popis stavby základů) a začištění všech spár v základech.

Dnes se opět objevila i zaklápěcí parta aby dodělali podlahový polystyren před pokládkou vzduchotechnických rozvodů. Topenář-vzduchotechnik by se měl zjevit každým dnem.