Tak po delší odmlce opět zdravím. Léto-neléto je pryč a i když počasí bylo spíš podzimní, zahradě se to velmi líbilo. Vše co mohlo rostlo a nabývalo na objemu opravdu slušnou rychlostí. Však se podívejte na obrázky a zkuste to porovnat s těmi minulými.
Navíc mi Katka s holčičkami již tradičně dopřála pár týdnů prázdnin, kdy se všechny odsunuly k babičce a já mohl konečně dokončit krb. Nejprve jsem superizolem opláštil horkou část.
Pak jsem to celé obložil rigidurem, zatmelil, přebrousil, nabílil a přemaloval. Pod stropem jsem ze sádrokartonářských profilů udělal pomocnou konstrukci, aby tam ten rigidur měl na čem držet. Oba prostory, jak ten horký tak ten studenější odvětrávaný, vyfukují ohřátý vzduch dvěma mřížkami.
No a teď pár aktuálních obrázků hotové části zahrady. Přírůstek zelené hmoty je asi nejvíce patrný na kačírkovém svahu pod terasou.
19.9. 2011, Podzimní obrázky
7.3. 2011, Zavlažovací systém
Protože se blíží jaro, chtěl bych dokončit řízení zavlažovacího systému. Už nám to sice fungovalo minulý podzim, ale to bylo zatím provizorní, bez automatiky, pouze na povel.
Takže, o řízení závlahy se staral a bude starat opět centrální mozek domu. Když už ho tam máme, tak na co kupovat drahé řízení (cca 5000 Kč), když se to dá zbastlit doma za mnohem méně korunek. Vlastní sestavení řadiče závlahy proběhlo na přelomu léta a podzimu, tedy souběžně s pracemi, popsanými v minulém příspěvku. Výsledek mého snažení je vidět na následujícím obrázku:Tento řadič je umístěn v garáži a s domovní centrálou si povídá přes STP (stíněný UTP) kabel strukturované kabeláže. V principu to funguje takto: Do plošňáku, umístěného na DIN liště vpravo, putují I2C povely z domovní centrály. Elektronika pak podle těchto povelů čte stav dešťového senzoru nebo spíná relátka, která připojují střídavých 24V z toroidního trafa na solenoidy jednotlivých ventilů.
Vše fungovalo hned napoprvé, bohužel jsem ale narazil na limit I2C sběrnice - kabely, přes které putují I2C povely jsou příliš dlouhé a přenos povelů byl nespolehlivý. Jak domovní centrálu, tak i řadič závlahy jsem tedy musel rozšířit o tzv. repeater (bus driver). V jednom katalogu jsem objevil čip P82B96, který snad vyrobili přesně pro mou aplikaci. Bohužel v množství 5ks se nedal sehnat nikde v celé Evropě a musel jsem si ho nechat poslat až ze zámoří. Drahé poštovné jsem výrazně zredukoval použitím služby Shipito.
"Američtí brouci" 100% zafungovali a I2C sběrnice teď na naší strukturované kabeláži funguje naprosto spolehlivě. V současné době pracuji na rozšíření home control daemona, aby byl schopen pouštět kropení automaticky v předem nastavených časech.
24.11. 2010, Terraforming II
Tak tu máme zase pořádný podzim plný bláta, mlh a hnusného počasí. Venku toho asi už moc neuděláme, protože tam by ani psa nevyhnal. Přesunul jsem se tedy do tepla ke klávesnici a monitoru, abych tak nějak shrnul, co se během tohoto roku kolem našeho domku stalo. A že toho bylo...
Proběhlo několik velkých akcí a nejlepší asi bude nevzít to čistě chronologicky, ale spíše po jednotlivých akcích, protože ty většinou probíhaly souběžně. Začnu asi tou nejmenší, která ale zase jako jediná proběhla v interiéru...
--- Krb ---
V létě byla celá rodinka na měsíc u babičky, v domě jsem byl sám, nastaly tedy optimální podmínky pro nějakou tu špinavější práci uvnitř domku. Tož jsem se pustil do obezdění krbové vložky. Použil jsem na to již dávno zakoupené belgické zvonivky a speciální maltu, kterou se to potom dalo i vyspárovat.
S výsledkem jsem spokojený a na to, že to je moje první "zednické" dílo, se to docela povedlo:Víc jsem zatím nestihl, teď se pokračovat nedá, krb používáme a neúplně vyschlá lepidla by mohla popraskat. Tak zase na jaře nebo v létě - snad už to konečně dokončím. Vrchní sopouchová část krbu už ale nebude obestavěná cihlami, ale superizolem (je žáruvzdorný a tepelně izoluje) a rigidurem (ten bude místo štuku/omítky).
Mimochodem, ty cihly jsou schopné do sebe nabrat opravdu hodně tepla. I když topíme celý den, na vnější straně zůstávají stále jenom vlažné, zato pak ale ještě příští ráno a dopoledne je v domě příjemné teplo.
--- Zahrada a chodníčky ---
Na zahradě se nám během roku všelijak střídaly 3 party pracantů: zednická, závlahářská a zahradnická. Nejprve nastoupili šikovní "zedníci", doporučení jednou naší známou. Provedli jemné terénní úpravy, vybudovali betonové schody do sklepa, sokl dočistili a obložili páskami z lícovek, vybudovali chodníčky kolem domu a naletovali hydroizolaci na terasu. Zvláště s tím soklem si docela užili, protože borci, co nám dělali základovou desku, nebyli zrovna "přesní" a ten sokl se někde musel ubrat sbíječkou, někde naopak nastavit perimetrem. Taky spodní hrana fasády se zrovna moc nevyvedla (reklamovat jsem to nemohl, protože krachující Artexa těm fasádníkům vůbec nezaplatila). Výsledek je ale velmi, velmi dobrý a hodně věcí, co mě předtím furt tahaly za oči, je už konečně pryč. Fakt šikulové, nic nepokazili a když museli nějaký detail vymyslet samostatně, vždy to vymysleli pěkně, prostě paráda. Jenom škoda, že nemohli ty chodníčky už dodělat, protože na východní straně domu je stále v progresu kanalizace budovaná obcí. Už nám tam alespoň usadili takovou tu malou jímku s čerpadlem. Bohužel, ale stále jedeme na žumpu, protože infrastruktura v obci ještě není hotová.
Souběžně se "zedníky" začal pracovat pan zahradník s pomocníky. Moje původní představa, že si zahradu budeme budovat pomalu sami metodou pokusů a omylů, vzala brzo za své. Za prvé, kvůli totálnímu nedostatku času a za druhé, začal ve mě sílit pocit, že těch omylů by asi bylo opravdu hodně. Nechali jsme si tedy opět doporučit jednu zahradnickou firmu. Byli jsme se i podívat na jejich zahradu. Co zahradu, to co jsme tam viděli, nás docela dostalo. Na hodně velkém pozemku tam měl pan zahradník vybudováno něco mezi parkem a botanickou zahradou, včetně jezírek a rašeliniště (!). Provedl nás tedy tou krásou, ukázal nám, co u nás má šanci přežít a co by určitě nepřežilo a s Katkou se dohodli, co tam u nás zasadí. Mě tam zase upoutala jeho sbírka zvětralých žulových balvanů, posbíraných v okolí. Neodolal jsem a tak jsme se dohodli, že nám jich pár prodá.
Budování zahrady začalo totální destrukcí stávajícího stavu. Roundup a letní slunko změnily náš provizorní a hezky plevelem prorostlý trávníček v suchou a spálenou pláň. Do toho pak přišli závlaháři, celou zahradu nám rozryli, aby tam mohli zakopat ty svoje hadice a kabely. Pak se celé léto pořád znova a znova roundup-ovalo a čekalo, a ten plevel to pořád a pořád nechtěl vzdát.Tak takhle hrozně vypadala naše zahrada po první destruktivní fázi, zatímco sousedům se vše jen zelenalo. Zahradník si nám i postěžoval, že mu klienti v této fázi často nadávají :-)
Plně naložená Avie na naší zahradě to už opravdu zhoršit nemohla, ba naopak to byla právě ta správná doba pro usazení balvanů.
Toto je chodníček před domem. Opěrná zídka bude z gabionů. Zatím tam jsou osazené prázdné drátokoše čekající na vyplnění kameny. Z gabionů plánujeme i podezdívku plotu do ulice.
Následují obrázky hotového vchodu do sklepa a obložení soklu domu:Následující obrázky ukazují další hotovou fázi budování zahrady - okolí jižního a západního plotu je zamulčováno a většina plochy zahrady je pokryta několikacentimetrovou vrstvou dovezené zeminy. Původní ornice se ukázala přeci jen dost poškozená stavbou domu, na povrch se dostalo jílovité podloží a spousta kamení a někde rostl jen a jen plevel a tráva se vůbec nechytla. Tráva zatím zaseta není, pokud si to dobře pamatuji, tak se opět čekalo až vyleze plevel.
Zahradníci se tedy zatím pustili do skalky na svahu k jižní terase. Svah pokryli geotextílií a kačírkem (Kaznějov). Pak zasadili rostlinstvo. Podle slov pana zahradníka, teď to vypadá jak kamenolom, ale za pár let, až se to všechno rozroste, tak z toho kačírku nebude skoro nic vidět
Na podzim přišlo konečně na řadu zasetí trávníku. Počasí ale opět nebylo zrovna ideální, asi moc pršelo a jak jsme ve svahu, tak nám to asi hodně semínek odplavilo. Taky už nebylo dost teplo. Řídká místa jsem tedy znova pohnojil a osel. Současný stav je už lepší, máme za sebou i první sekání, ale už teď je vidět, že na jaře nás čeká velký boj s plevelem.
Většina zahrady už vypadá docela k světu. Severní část u ulice se bude dělat až po vybudování plotu, zatím tam je provizorní trávník a hromady s různým materiálem. Východní část je zase zablokovaná tou obecní kanalizací.
--- Terasa ---
Do montáže povrchu terasy jsme se pustili svépomocně. Na radu našeho stavebního dozoru jsme už kdysi upustili od dlažby a spíš jsme uvažovali o nějakém, asi tropickém dřevě. Práci s ním jsem si už navíc vyzkoušel na našem balkónku. Pak jsme se ale dozvěděli o novém kompozitním materiálu Twinson. Navíc nedaleko od nás, v Černošicích, je obchodní zastoupení a vzorkovna. Zastavili jsme se tam, abychom si ten zázrak osahali a případně vybrali odstín. Už předtím jsme si v Hornbachu sáhli na něco podobného od konkurence (asi Woodplastic) a moc nás to nepřesvědčilo, na omak to byl stále plast. Proto jsme ani tomu Twinsonu moc nevěřili. O to víc nás ale tenhle materiál překvapil. Na dotek je to dřevo, když se to řeže, tak to voní jako dřevo, dá se po tom chodit i v chladu na boso, vůbec to nedělá třísky, nekroutí se to, nemusí se to olejovat, výborně se s tím pracuje a celý ten systém je vymyšlen tak, že nejsou vidět žádné šrouby a hlavně, mělo by nás to přežít. Cenově se to pohybuje asi tak na úrovni průměrně drahého tropického dřeva.
Následující obrázky ukazují terasu v různých stupních rozpracovanosti. Nejprve se musel k terase skrz hydroizolaci přivrtat rastr s Twinson profilů. Na ty se potom speciálními nerez svorkami šroubovala Twinson prkna:Terasa je v současnosti už skoro hotová, jenom ještě musím nějak ošetřit její ukončení. Možností je více. Co se Twinsonu týče, tak mě ještě čeká stavba menší terasy před vchodovými dveřmi (bude to součást závětří) a dokončení schodů do sklepa.
17.3. 2010, Multimediální server
Varování: opět se jedná o odborný příspěvek, ale přeci jenom jsou tu alespoň ty obrázky...
V budce pro CMD, o které jsem psal minule, je už docela husto, přibyl tam totiž multimediální server. Impulz, který urychlil jeho stavbu, přišel z nečekané strany. Nějak se nám totiž do pracovny nechce vejít nábytek z bytu, kousíček místa u jedné stěny nám tam schází a jediné řešení je vyhodit úzkou skříňku na cédéčka. To se ovšem potkalo s úmyslem všechny naše CD zempétrojkovat na harddisk multimediálního serveru a poté je uložit do krabice na půdu.
Porozhlédl jsem se tedy po nových možnostech, z čeho by se dal takový server postavit. Jednou jsem tu psal o platformě VIA Epia jako o dobrém kandidátovi. Vývoj ovšem opět pokročil a nějaký ten pátek už jsou k dispozici malé ITX boardy s chipsetem NVidia ION a dvoujádrovým procesorem Intel Atom. Tyhle desky jsou schopné plynule poslat i HDTV video do HDMI výstupu a přehráváním empétrojek se ani neohřejou. Všechny je ovšem potřeba napájet běžným ATX zdrojem a tyhle zdroje já nemám moc rád. Už jsem jich viděl opravdu hodně vyhořet (naštěstí zatím jen za doprovodu docela slušné rány a oblaku smrdutého kouře, akorát jednomu kamarádovi mého kamaráda to vzalo do věčných lovišť i celý počítač) a představa, že bych doma měl něco takového trvale pod napětím, se mi vůbec nelíbila. Navíc, výkon těchto zdrojů začíná někde u 300 Wattů a to mi připadá tak trochu jako s kanónem na vrabce.
Hledal jsem tedy dál, jestli přeci jenom neexistuje nějaký model této platformy, který by se obešel bez ATX zdroje a bingo, jeden jsem nakonec opravdu objevil a nakonec i koupil - Zotac IONITX-A-E. Je to sice dražší model, ale je velmi dobře vybaven a v krabici je přibalen i 90W jedno-napěťový napájecí zdroj, podobný těm notebookovým. Takový zdroj jsem ještě vyhořet neviděl a hlavně jeho výkon je přiměřenější potřebám této platformy, takže bude pracovat s vyšší účinností. Všechna další napětí potřebná pro svou činnost, harddisky a USB zařízení si tato deska vyrobí už sama.Tak toto je již v šuplíku usazená deska Zotac i se zdrojem a s nainstalovanými paměťovými moduly (2 x 1GB). Protože šuplík nebyl dost hluboký a všechny šroubky z desky šly mimo, musel jsem ho nastavit hliníkovým plechem. V garáži mi zbyl jeden nepoužitý venkovní parapet, tak jsem ho kousek uřízl, poprovrtával, přišrouboval k šuplíku a takové ty počítačové šroubky si už do něj závity vyřízly samy. Na přední hranu bývalého parapetu jsem namontoval dvě tlačítka (Power a Reset) a dvě LEDky (Power a HDD). Pokud byste si někdo někdy stavěl něco podobného, nezapomeňte před tyto LEDky předřadit odpory (třeba 330 ohmů), jinak by ty LEDky brzo doledkovaly.
K desce jsem připojil dva harddisky (2 x zelený kaviár 1TB se sníženou spotřebou) a nakonfiguroval je do RAID pole v režimu Mirror, tzn. že se do obou bude zapisovat to samé. Celková kapacita je pak sice poloviční (1 TB), pokud by ale jeden z disků někdy kleknul, data se neztratí, protože jejich přesná kopie bude vždy na tom druhém disku. Přeci jenom, chceme tam mít i všechny naše fotky a jejich případná ztráta by pak docela bolela.
Po připojení domácího ethernetu a dalších potřebných kablíků jsem to celé vmontoval do CMD budky. Jako monitor používáme televizi. Ta naše je však starší a nemá tedy HDMI vstup. Deska Zotac ale zase nemá klasický kompozitní video výstup, pouze výstup HDMI a výstup pro analogový monitor. Proto je v levém horním rohu CMD budky taková šedivá krabička, která převádí analogové signály pro monitor na kompozitní video pro naší televizi. Tento kompozitní videosignál se pak spolu se dvěma audio-kanály přenáší přes jeden STP kabel strukturované kabeláže do televize. Až třeba jednou budeme mít novou televizi s HDMI vstupem, šedivou krabičku nahradí tzv. HDMI extender, což je zařízeníčko, které umí poslat HDMI do televize přes dva UTP/FTP/STP kabely.Jako operační systém jsem zvolil OpenSUSE distribuci Linuxu s desktopem Gnome. Je to uživatelsky velmi příjemná záležitost a s chipsetem ION si to taky velmi dobře rozumí. Doinstalovat se musel pouze grafický driver a to šlo taky velmi lehce "one-click" instalací z opensusího webu. Nakonfiguroval jsem to tak, aby vše důležité bylo vidět i na televizi (velké fonty, kontrastní barvy atd.) a na běžné používání (pouštění filmů a hudby, prohlížení fotek) stačila pouze bezdrátová myš. Akorát standardní opensusí software pro přehrávání filmů a hudby se mi moc nelíbil, tak jsem ho nahradil VLC playerem (úžasná věc, přehraje snad úplně vše) pro pouštění filmů a XMMS playerem (něco jako WinAmp, ale pro Linux) pro přehrávání empétrojek.
Pokud je někdy potřeba udělat něco složitějšího, co vyžaduje klávesnici (něco nastavit, doinstalovat atd.), připojím se k serveru VNC viewerem z nějakého jiného počítače a pak můžu udělat vše co potřebuji vzdáleně.
Stav k dnešnímu dni je takový, že server se intenzivně používá, nějak ovládat se ho naučila už i všechna moje Zlatíčka, všechny fotky jsou už na RAIDu, stejně jako všechna naše cédéčka. Zbývá mi vyřešit už jen jeden problém a možná by mi někdo z Vás mohl dát nějaký dobrý tip: Vypínání serveru jsem chtěl vyřešit tzv. suspendem do paměti, což je stav kdy se vypne vše kromě paměti. Systém pak umí z tohoto stavu velmi rychle nastartovat. Problém je ale v tom, že i když mám v BIOSu všechny budící události vypnuté tak dost často se pak ta deska budí sama a to vždy pár vteřin po suspendu a já stále nemůžu přijít na to, kde je chyba.
17.1. 2010, Budka pro CMD
Dlouhé zimní večery jsou opět tu, venku se toho moc dělat nedá (tedy kromě odklízení sněhu), takže jak jsem už minule nakousl, trochu jsem pohnul centrálním mozkem domu, nebo-li CMD. Tlustý svazek kabelů strukturované kabeláže koukající z díry ve zdi a starou krabici od bot, na které jednotlivé části domovní centrály stály, nahradil docela pěkný datový rozvaděč Moeller.Datové kabely jsem speciálním "punch down" nástrojem nacvakal do 23 stíněných samiček RJ45 ve dvou patch panelech. Koupil jsem ještě i tři poličky, na jedné dřepí datový switch, na druhé FOX board domovní centrály i se zdrojem a tu třetí mám zatím schovanou pro budoucí "multimediální" počítač. WiFi ápéčko šířící Internet po domě vzduchem je mimo plechový rozvaděč, aby jeho signál nebyl stíněn.
8.1. 2010, Trávník, komín, krb a tak
Tak tu máme nový rok a opět pořádnou zimu, což všichni u nás doma milujeme. Bláto, generované usilovnou stavební činností v našem okolí vytvrdil mráz a přikryl bílý sníh a dětičky mohou do školy a školky jezdit na bobech. Silnice se v CHKO (možná kromě těch hodně důležitých) asi nesmí solit, takže jsme ušetřeni i takové té nechutné břečky.
Domovní centrála jela celý rok bez problémů a sesbírala data o celoroční spotřebě energie. Přibližnou tabulku s předchozího článku tedy mohu upřesnit:
-------------------------
Měsíc TS1 TS2 Qcelk. Qtop
..... [h] [h] [kWh]. [kWh]
--------------------------
01/09 422 000 2090,0 1550
02/09 297 178 1546,5 1000
03/09 223 216 1327,6 0790
04/09 092 092 0554,5 ----
05/09 087 087 0524,5 ----
06/09 073 060 0414,2 ----
07/09 030 030 0182,6 ----
08/09 041 041 0250,5 ----
09/09 067 022 0315,3 ----
10/09 131 094 0714,6 0175
11/09 144 144 0867,1 0327
12/09 216 217 1301,8 0762
--------------------------
Takže, celkově jsme za rok 2009 protopili 4600kWh el. energie v nízkém přímotopném tarifu, což po vydělení 130m2 obytné plochy dá výsledek 35,4kWh/m2. Jak jsem ale psal v diskuzi k minulému článku, nedalo mi to a trošku jsem si zaemailoval s jedním z autorů jednoho stavebního výpočetního nástroje, protože vypočítaná spotřeba našeho RD se pohybuje kolem 26kWh/m2 a to je přeci jenom docela velký rozdíl. Ten pán mě upozornil na to, že k celkové obytné ploše by se měla připočítat i plocha, kterou zabírají stavební konstrukce (tomu moc nerozumím ale asi jde o vnitřní stěny a tak). Pokud to nejde snadno udělat nebo chceme jenom rychlý odhad, celková obytná plocha se vydělí konstantou 0,8. Našich 130m2 se tedy rázem zvětšilo na 162,5m2 a výsledek pak tedy je, tramtadadá, 28,3kWh/m2 ročně.
A co se změnilo za posledního půl roku kolem domu? No, moc toho není, prakticky veškerý čas nám zabírají naše tři malá zlatíčka, jedno z nich navíc začalo chodit do školy, takže navíc domácí úkoly atd. Přeci ale jenom nějaké pokroky jsou...
Léto začalo opravdu ošklivým počasím, furt pršelo a pršelo, tak jsem se rozhodl, že zkusím zkultivovat pozemek a zasadit trávu i když se to v létě nedoporučuje kvůli suchu. Půjčil jsem si na dva dny pořádný rotavátor a několikrát jsem s ním křížem krážem přejel většinu pozemku. Vynechal jsem pouze východní část, kde ještě předpokládám pohyb bagrů a podobných oblud. Do rozemleté zeminy jsme pak se švagrovou rozházeli odzkoušenou hřišťovou směs a vše jsem pak uhrabal do relativní roviny. Tím jsem měl o zábavu postaráno na několik večerů.
Ještě když jsem jezdil s tím rotavátorem, musel jsem se několikrát schovávat před deštěm, pak ale když byla tráva vysázená, přišlo největší sucho za několik posledních X let (podle meteorologů). Prostě pech, snažil jsem se sice pozemek kropit, ale nestačilo to. Tráva pak opravdu vyrazila až někdy v říjnu, kdy se vrátili deště.
Aby byl od zlatíček alespoň chvilkami pokoj, koupili jsme na internetu pískoviště a rám na houpačky, vše z tlakově impregnované kulatiny. Dorazilo to jednoho podzimního dne na paletě v rozloženém stavu. Pro pískoviště jsem vytvořil čtvercovou rovinku, kterou jsem vysypal štěrkem a překryl geotextilií. Na tom jsem pak sestavil ohrádku pískoviště ze tří pater prokládaných kulatin. Ještě to musím na jaře obsypat jemným štěrkem a samozřejmě naplnit pískem. Rám na houpačky stačilo smontovat a dvě jeho podpěry zabetonovat do půl metru hlubokých jam. Takže rám už slouží a je velmi populární, jednou jsem na něm napočítal pět malých "opiček" najednou.Na podzim také proběhla poslední větší stavební práce uvnitř domku - instalace krbové vložky a nerezového komína. Jako dodavatele komína Artexa kdysi vybrala firmu Kominictví Pechlát. Jedná se o rodinný podnik s velmi dobrou pověstí. Navíc jsou extrémně opatrní, co se týče instalací komínů v dřevostavbách a našeho stavbyvedoucího kdysi přinutili povolat ještě jednou tesaře a nechat zvětšit komínové průchody skrz oba dva stropní panely. Na druhou stranu jsou ale také pěkně drazí. Po krachu Artexy jsem oslovil i několik dalších kominických firem a jejich nabídky byly na třeba i polovinu peněz. Měl jsem tedy "strašlivé" dilema. Komín je přeci jenom bezpečnostně kruciální záležitost, ale co když to i ta levná firma udělá dobře? Nojo, proč jsou ale tak levní? Navíc na internetu lze nalézt strašidelné historky od lidí co také chtěli ušetřit a pak málem od špatného komína vyhořeli. Nakonec tedy přeci jenom opatrnost zvítězila a zakázku jsme přiklepli drahým Pechlátům.
Náš nerezový komín už i podle projektu nemá mít základ a má sedět přímo nad krbovou vložkou (úspora místa), takže něco ho tam musí držet. Pechláti ale nechtěli komín kotvit do dřevěných konstrukcí. Místo toho ho chtěli posadit na ocelovou konstrukci, která zase měla sedět na vyzděném základu budoucího krbu. Takže jako krok jedna bylo potřeba vyzdít ten základ krbu. Toho jsem se chopil já osobně. Krbová vložka ovšem při provozu vyzařuje teplo, které by přehřívalo strop a přilehlé stěny (v našem případě dvě), které obsahují hořlavé dřevo. Proto se v dřevostavbách musí krby od přilehlých stěn a stropu efektivně odizolovat. Pro izolaci stěn je nejlepší z nějakého vhodného materiálu (já jsem použil žáruvzdorný Superisol třicítku) vytvořit tepelný štít s odvětrávanou mezerou 30mm. Tím jsem začal. Celé jsem to lepil žáruvzdorným lepidlem FL06 a pojistil několika vruty do stěn. Nikde ale nejde vrut přímo z krbového prostoru do stěny. Jedna sada vrutů kotví distanční superisolové pásy do stěny a druhá sada spojuje izolační desky s distančními pásy. Mezi podlahou a izolačními deskami jsem nechal mezeru opět 30mm širokou, kudy se bude nasávat chladící vzduch. Po vytvrdnutí lepidla jsem vyzdil z lícových cihel základ krbu a do malty usadil překlady z ocelového elka a pásoviny. Po vytvrdnutí malty nastoupila malá rodinná brigádička (plus jeden soused) a krbovou vložku (Kobok Bystrá Line) jsme usadili na připravené překlady. Hliníkovou flexo trubkou jsem vložku propojil s přívodem spalného vzduchu z exteriéru a hotovo - Pechláti mohli nastoupit.
Tip: Pěkný návod jak na obezdívku krbové vložky i se všemi bezpečnostními zásadami je např. tady.
Montáž komína měla zabrat původně prý jen jeden den, nakonec se protáhla na dny tři. Borci začali z Promasilu (to je něco podobného jako Superisol, jenom je to bílé) lepit protipožární prostupy skrz stropní panely (do podkroví a na půdu), pak chtěli usadit ocelovou konstrukci, která má držet komín nad krbem, ale ouha, něco nevyšlo. Konstrukce byla o 10cm hlubší než měla být. Ještě že si to sami přijeli předem vyměřit, takhle to byla jejich chyba. Tak zabalili fidlátka a odfrčeli dom. Příští den už upravená konstrukce pasovala, tak ji usadili a začali s montáží komína (Nerez systém Bertrams). Šlo to rychle, montovali to z dílů dlouhých většinou 1m, na půdě se dvěma kolínky vyhnuli krovu, který by podle nich byl moc blízko, nainstalovali průlez a lávku pro kominíka a opět ouha, když chtěli hotový komín propojit s vložkou, zjistili, že krbový konec kouřovodu má asi o 2mm menší průměr než vývod vložky. Takže znova hajdy domu a příště se to snad už povede dokončit. No příště se to opravdu už povedlo a celé to dílo vypadalo takto:A pohled zvenku... (Tu přípravu pro schůdky pro kominíka časem vyměníme za normální tašky)
Jako poslední krok před zimou jsem dokončil odvětrávaný tepelný štít až nad kouřovod a mohli jsme začít topit.
Na obrázku je vidět i zárodek tepelného štítu stropu (teď se strop zatím nepřehřívá, aktuální to bude až po dokončení obestavby). Bude to opět superisolem oddělený prostor, propojený s odvětrávanou mezerou stěn. Oba prostory, jak ten horký krbový tak i ten studenější odvětrávaný, budou foukat ohřátý vzduch dvěma mřížkami (pro každý prostor bude jedna) pod stropní dřevěnou mřížku, kterou vzduchotechnika nasává vzduch pro recirkulaci do všech vytápěných místností.
Poslední věcí, která stojí za zmínku, je instalace speciální skříně Moeller pro domovní centrálu a budoucí multimediální centrum. Zatím to také není hotové, ještě mi tam chybí patch panely a vnitřní svítidlo, ale všechen ten kabelový chaos je už nyní alespoň schován. Foto někdy příště...
16.6. 2009, Jak se žije v "dřevostavbě"
Tak už to je asi 9 měsíců, co bydlíme v našem novém domě. Prožili jsme v něm první zimu, která nebyla zrovna mírná, a také první vedra. Je tedy asi už načase, abych zhodnotil, jak se opravdu žije v naší "dřevostavbě", v čem nás nadchla, v čem zklamala a co bychom příště udělali jinak. Možná to pomůže lidem, kteří právě řeší dilema, jestli dřevo nebo cihly, kolik tam dát tepelné izolace, zda jít do té pekelně drahé vzduchotechniky atd.
Nejprve tedy něco o té vzduchotechnice. My jsme zvolili komplet systém od firmy Atrea, který se skládá z 615-litrové nádrže IZT SN-615 a vzduchotechnického rekuperačního agregátu Duplex RK2. V zimním období tento systém pracoval hezky potichoučku v tzv. rovnotlakém režimu a v pohodě stíhal větrat a v domě jsme měli krásně teploučko (rád chodím doma naboso). Okna jsme neotvírali, systém sám přes filtry větral buď automaticky každou půlhodinu nebo na přání z kuchyně nebo z WC. V domě díky filtrům nebylo nikdy cítit "kvalitní topení" sousedů ze staré zástavby, naproti tomu jsme v domě měli až moc suchý vzduch (i prádlo schlo neuvěřitelně rychle), něco kolem 30% rel. vlhkosti. To je však známá nevýhoda rekuperačního větrání. Totiž, čím je vzduch teplejší, tím pojme více vlhkosti. Ventilátory tedy v zimě pumpují do domu suchý mrazivý vzduch zvenku a ten vlhčí teplý vzduch zevnitř zase pumpují hned ven přes rekuperátor, kde se ochlazováním vnitřní vlhkost mění na kondenzát odváděný do odpadu. Aby se tento efekt omezil, agregáty Duplex mají navíc tzv. cirkulační okruh pro vytápění, kdy se přes zabudovaný radiátorek neprohání jenom čerstvý vzduch zvenku, ale i ten již ohřátý zevnitř. Duplex tedy buď ze "špinavých místností" automaticky nebo na přání větrá (a to pěkně rychle), nebo na povel prostorového programovatelného termostatu (v obýváku) cirkuluje vzduch z "čistých místností" a tím topí. I toto zlepšení ale problém zcela neřeší, uvažujeme tedy o rozšíření našeho Duplexu o zvlhčovač vzduchu. Jinak ale se zimním chováním domu jsme naprosto spokojeni a kromě toho suchého vzduchu, není co bych tomu vytknul.
Máme ale už za sebou i pár opravdu horkých dní. Jak je to tedy z "dřevostavbou" v létě? Nebude se přehřívat? No, ta naše se (ťuk-ťuk na dřevo) nepřehřívá, tedy alespoň pokud to porovnám se zděnými byty ("poctivá" cihla bez zateplení), kde jsem bydlel předtím. Tam bylo fakt na chcípnutí, po pár dnech to do sebe vždy nabralo teplo a pak už nic nepomohlo. Mohli jsme větrat celou noc a vůbec nic se nestalo. A to ani nemluvím o našich sousedech z podkrovních mezonetů, tam to někteří vyřešili až klimatizací. Podkroví v našem domě se tak hrozně nepřehřívá. Je tam sice výrazně tepleji než v přízemí, zajímavé ale je, že podkrovní šatna bez oken je skoro nejstudenější místnost a to je na jižní straně! Vypadá to tedy tak, že 40cm izolace pod těžkou "betonovou" střechou dělá své. Mělo by tedy stačit přidat pořádné stínění na střešní okna, hlavně ta jižní a situace by mohla být ještě lepší. Co je však na "dřevostavbě" super (a to můžu potvrdit), je to, že večer stačí otevřít okna a dům se díky nižší tepelné akumulaci opravdu rychle ochladí. No ano, v létě větráme okny, borci od Atrei nám přes několik urgencí stále ještě neoživili serva ovládající zemní registr (bylo tam vadné relé) a nemůžeme tedy stále vyzkoušet chlazení domu cirkulací přes studenou zem, do systému to stále díky jednomu nefunkčnímu servu přisává horký vzduch zvenku.
Přístřešek nad terasou funguje přesně tak, jak nám to vypočítal chytrý software. V zimě je díky nízkému slunci i přízemí krásně prosluněné, v létě nám to pěkně stíní jižní stranu domu. V přízemí je tedy v létě docela chládek, dočasný problém je pouze s okny na západ, kde zatím není plánovaná pergola chránící dům před večerním sluncem.
Teď by to asi chtělo shrnout důležité parametry našeho domku. Takže, dům je postaven na cca 10% jižním svahu; zastavěná plocha i s garáží je cca 100m2, pokud připočítáme i podsklepenou L-kovou terasu, tak to je 139m2. Vytápěná obytná plocha (přízemí a podkroví bez garáže, půdy a sklepa) je asi 130m2.
Skladba vnějších stěn je ve směru zevnitř ven následující: sádrovláknitá deska (12mm Rigidur; unese to i těžké kuchyňské skříňky) - 4cm silná instalační mezera pro kabely a vodovodní trubky), vyplněná minerální vatou - parozábrana (nepropustná fólie) - 12cm silný prostor pro nosné trámy 12x6 cm, vyplněný opět minerální vatou - OSB deska - 14cm fasádního polystyrenu - perlinka a silikátová fasáda. Celkem tam je tedy 30cm tepelné izolace.
Vnitřní stěny jsou jednodušší: Rigidur - 12cm prostor pro nosné trámy 12x6cm, vyplněný vatou - Rigidur. Několik málo nenosných stěn je slabších, je tam pouze 6cm vaty mezi trámky 6x6 cm.
Skladba střechy a stropního panelu mezi podkrovím a půdou je podobná vnějším stěnám, je tam ale celkem min. 40cm minerální vaty a místo těžkého Rigiduru mnohem lehčí sádrokarton. Podlaha v přízemí je od základové desky odizolovaná 20cm polystyrenu.
Zvukově se náš dům chová docela normálně. Díky dobré skladbě zdí (instalační mezera přerušuje i akustické mosty) a trojsklům v oknech prakticky nevíme co se děje venku. I zvukové tlumení vnitřních zdí je podobné tomu, na co jsme byli zvyklí z bytu. Akorát u lehké "dřevostavby" počítejte s lepším přenosem vibrací. Např. když někdo bouchne těžkými vchodovými dveřmi, nebo v podkroví spadne něco těžšího na zem, projede celým domem slabounká vibrace.
Tady bych ale uvedl hned dvě věci, co bych příště udělal jinak: Za prvé, anhydritem (nebo betonem) bych nechal vylít celou podlahu v podkroví, nejenom koupelnu a WC, což by mohlo omezit vibrace od pádů těžkých předmětů. Za druhé, sádrokartonový podhled nad velkým prostorem v obýváko-kuchyni funguje jako ozvučná deska, což tedy mohl projektant domu předvídat. Chtělo by to tedy prázdný prostor mezi podhledem a stropními trámy vyplnit např. minerální vatou. Zde by možná pomohlo nechat tam pár děrami nafoukat nějakou foukanou izolaci. Není to ale nic kritického, prostě jenom naše nad námi běhající dětičky slyšíme o trochu lépe než běhající dětičky sousedů nad námi v předchozím bytě (betonové stropní panely). Řešit to tedy asi nebudeme.
No a centrální mozek nám už sesbíral nějaká použitelná energetická data. Jak jsem psal předminule, jeho jediná práce je zatím sledování stavu topných spirál v našem IZT. Z podrobného denního výpisu jsem vybral měsíční souhrny a sestavil následující tabulku:
--------------------------------
Měsíc TS1 TS2 Qcelk. Qtop.. tavg
..... [h] [h] [kWh]. [kWh]. [°C]
--------------------------------
*Odhad
10/08 --- --- ------ (0270) +8,5
11/08 --- --- ------ (0680) +4,4
12/08 --- --- ------ (1000) +1,0
--------------------------------
*Naměřená data
01/09 422 000 2090,0 1550,0 -3,6
02/09 297 178 1546,5 1000,0 -0,4
03/09 223 216 1327,6 0790,0 +4,2
04/09 092 092 0554,5 ------ ----
05/09 087 087 0524,5 ------ ----
--------------------------------
Druhý sloupec TS1 obsahuje počet hodin, kdy topila 1. spirála (4kW), třetí sloupec TS2 ukazuje hodiny protopené 2. spirálou (2kW). Čtvrtý sloupec Qcelk ukazuje vypočítané měsíční spotřeby (Qcelk = TS1[h] x 4[kW] + TS2[h] x 2[kW]) v kWh. Tato energie se ale spotřebovává nejen na topení, ale i na ohřev teplé vody (TUV). Protože v dubnu a květnu se už prakticky netopilo, dá se říct, že naše rodina spotřebuje průměrně Qtuv = 540kWh měsíčně na ohřev TUV. Pátý sloupec Qtop tedy obsahuje odhad energie spotřebované pouze na topení, což jsou údaje ze sloupce Qcelk snížené o 540kWh.
Domovní centrála běží od začátku tohoto roku, k dispozici mám tedy údaje od ledna. Naše topná sezóna však začala už v říjnu. Co s tím? Nechce se mi čekat do konce tohoto roku na přesné výsledky. Zkusím tedy tak trochu vařit z vody a udělám odhad. Na čtverečkový papír jsem si vynesl, závislost Qtop na průměrné měsíční teplotě tavg, uvedené v šestém sloupci. Měla by to být závislost přibližně lineární. Ty 3 body, které mám k dispozici, jsou opravdu jakž-takž v přímce, tak jsem tu přímku na ten papír nakreslil a z ní pak vyčetl předpokládané protopené energie pro průměrné teploty v zimních měsících minulého roku. Vím, je to zjednodušení jak sviňa, takže výsledky je potřeba brát z rezervou.
Celkem jsme tedy protopili přibližně 5290kWh, což po vydělení vytápěnou plochou 130m2 dává přibližnou hodnotu 40kWh/m2 ročně. Je to málo nebo hodně? Pro mě to je dost, já jsem chtěl dosáhnout hodnot někde mezi 25 a 30 a čekal jsem, že tak nadstandardně zaizolovaný dům má šanci, navíc když ani termovize neodhalila žádný velký tepelný průser. Jen tak pro srovnání, pasivní domy (EPD) musí mít tuto magickou hodnotu maximálně 15, nízkoenergetické domy (NED) max. 50. V pohodě tedy splňujeme tu normu pro NED, já jsem chtěl ale být blíže tomu EPD.
Takže toto je tak trošku, ale opravdu jen trošku, zklamání, ale... v parozábraně mezi podkrovím a půdou je zatím veliká díra pro budoucí nerez komín, takže účinnost rekuperace je tím snížená a taky tudy mohlo utíkat dost tepla, zatím nemáme instalované vakuové solární kolektory, které mají tu moc snížit spotřebu energie i na vytápění, dům jsme tuto zimu vytápěli opravdu vydatně a hlavně, nejsem si vůbec jistý, zda má nějaký smysl honit se za nějakou "papírovou" hodnotou. K těm mezím pro EPD (15kWh/m2 ročně) a NED (50kWh/m2 ročně) mám totiž dvě velikánské výhrady.
1) Nikde nejsou definované podmínky, za jakých se má těchto hodnot dosáhnout. Ve stejném domě bude mít zásadně jinou spotřebu energie rodina, která má ráda studený odchov s chozením ve svetrech a teplých ponožkách a rodina zvyklá na teploučko. Jinou spotřebu energie na topení bude mít malá rodina, která vaří málo a sama o sobě topí méně než velká rodina, která bude žhavit varnou desku nebo troubu od rána do večera a její členové budou vyzařovat celkem více tepla. Pokud vím, tak tepelné ztráty žárovek, varných desek, počítačů atd. se do těch magických hranic pro energii na vytápění v EPD a NED nezapočítávají. Započítává se to pak až do hranic celkové spotřeby nebo spotřeby jakýchsi primárních energií. Myslím, že se pak lehce může stát, že jedna rodina bude to EPD nebo NED mít a jiná rodina utře a to vše ve stejném domě.
2) Těmito konstantními hranicemi jsou silně znevýhodněné menší domy před těmi velkými a to kvůli číslu, kterému se říká poměr plochy obálky domu k obestavěnému prostoru, tedy n = S/V (někdy se to uvádí i recipročně). Zatímco u obálky domu chceme, aby její plocha byla co nejmenší, protože každým jejím čtverečkem utíká jisté množství tepla, tak u obestavěného prostoru si přejeme, aby byl co největší, abychom měli co nejvíce prostoru pro život v domě. Chceme tedy aby výše zmíněný poměr byl co nejmenší. Pro zjednodušení si představme krychlový dům. Pak poměr S/V = 6/a, kde a je délka hrany krychle. U kvádrovitého domu bude tento poměr 2/a+2/b+2/c, kde a, b, c jsou opět délky hran. Je tedy jasné, že čím větší budou rozměry domu, tím příznivější bude výše zmíněný poměr.
Jednoduchý, trošku za vlasy přitažený, ilustrační příklad:
Představme si jednoduchý dvojpodlažní dům s plochou střechou o půdorysu 7 x 16 m a výšce 6m. Pro jednoduchost zanedbáme tloušťku stěn a obytná plocha tedy bude 224m2. Velikost plochy obálky bude 500m2. Je to EPD, takže na vytápění každého m2 obytné plochy bude potřeba např. 14kWh ročně, což dělá 14x224 = 3136kWh celkem a každým m2 obálky potom ročně uteče 3136/500 = 6,27kWh.
Řeknete si ale, že nepotřebujete tak velký dům, že chcete poloviční, ale úplně stejně zaizolovaný. Bude tedy mít půdorys 7 x 8 m, výšku stejnou, takže obytná plocha bude 112m2 a velikost plochy obálky bude 292m2. Izolace bude stejná, takže každým m2 obálky každý rok uteče opět 6,27kWh, což dává 6,27x292 = 1831kWh celkem na dům a rok. Po vydělení velikostí obytné plochy, tedy 1831/112 ale vyjde 16,3kWh/m2 ročně a podmínku pro EPD tedy nesplníte.
V prvním případě za vytápění příliš velkého domu zaplatíte skoro dvojnásobek, ale může Vás hřát dobrý pocit, že máte pasiv. Rozdíl je sice minimální, ale ukazuje, proč se např. v Rakousku staví školy, školky a velké administrativní budovy v EPD standardu. Pro tak velké budovy to je totiž díky výše zmíněnému principu mnohem jednodušší než u malých RD.
Neměly by tedy energetické hranice pro EPD a NED být odstupňované podle velikosti domu a hlavně, neměly by být přesně definovány podmínky, při jakých se to má měřit? Což takhle definovat EPD např. takto: EPD je dům, kde přes každý m2 plochy jeho obálky utečou max. 3W při rozdílu vnitřní a vnější teploty 30K. NED by pak mohl mít toto maximum např. 8W.
Ono by nám to mohlo být úplně jedno, nejdůležitější ukazatel je stejně nakonec to, kolik vám uteče chechtáků z peněženky. Problém ale je, že už i u nás jsou na tyto papírové hranice vázány různé jakoby-zelené dotace. Je tedy možné, že váš soused, který bude mít dům naprosto stejně zaizolovaný jako vy, ale dvakrát, třikrát větší, na tu dotaci dosáhne, kdežto vy se svým skromným domkem a poloviční spotřebou energie budete mít smůlu. Jak to souvisí s udržitelným rozvojem, nevím.